Novyny latnkoû

Ostannê onovlennâ: 29 sičnâ 2023

Novyna dnâ 29 sičnâ 2023

Pišov z žyttâ Dmytro Pavlyčko
Na 94-mu roci žyttâ pomer ukraïnsʹkyj poet-šistdesâtnyk, perekladač, krytyk, publicyst Dmytro Pavlyčko, Geroj Ukraïny (2004), Kavaler ordena knâzâ Âroslava Mudrogo IV, V stupenâ (1999, 2009), ordena «Za zaslugy» III stupenâ (1997), ordena Svobody (2015), lavreat Nacionalʹnoï premiï imeni Tarasa Ševčenka (1977).
«Sʹogodni vvečeri pomer Dmytro Pavlyčko. Meni ŝojno pro ce povidomyv Bogdan Gorynʹ z posylannâm na donʹku pysʹmennyka. Svitla pam’âtʹ i Carstvo nebesne, šanovnyj i dorogyj Dmytre Vasylʹovyču», – povidomyv golova Nacionalʹnoï spilky pysʹmennykiv Ukraïny Sydorževsʹkyj.
Dmytro Pavlyčko rozpočav tvorčyj šlâh na počatku 1950-h. Jogo perša poetyčna zbirka «Lûbov i nenavystʹ» vyjšla 1953-go.
Dmytro Pavlyčko buv odnym z najvydatnišyh ukraïnsʹkyh perekladačiv. Pracûvav z anglijsʹkoû, ispansʹkoû, italijsʹkoû, francuzʹkoû, portugalʹsʹkoû ta bagatʹma slov’ânsʹkymy movamy. Prydilâv uvagu literaturnij krytyci.
U svoïj gromadsʹkij ta polityčnij diâlʹnosti Dmytro Pavlyčko vidstoûvav nezaležnistʹ Ukraïny. Buv odnym z organizatoriv Narodnogo ruhu Ukraïny, Demokratyčnoï partiï Ukraïny, peršym golovoû Tovarystva ukraïnsʹkoï movy imeni Tarasa Ševčenka.

Novyna dnâ 27 sičnâ 2023

Oblik ta kontrolʹ
Do Kyêva pryïhaly amerykansʹki audytory, âki kontrolûvatymutʹ vykorystannâ vijsʹkovoï dopomogy Ukraïni vid Spolučenyh Štativ. Pro ce pid čas sluhanʹ u komiteti Senatu SŠA z mižnarodnyh vidnosynpovidomyla zastupnycâ deržsekretarâ z polityčnyh pytanʹ Viktoriâ Nuland.
Âk zaznačaêtʹsâ, členy Kongresu z Respublikansʹkoï partiï zažadaly dodatkovyh zusylʹ ŝodo naglâdu u pytanni pidtrymky SŠA Ukraïny. Nuland zaâvyla, ŝo vžyvaûtʹsâ zahody ŝodo naglâdu. Za ïï slovamy, amerykansʹki audytory perebuvaûtʹ u Kyêvi, ŝob perekonatysâ, ŝo “žodna dopomoga čy zbroâ ne perenapravleni”.
Zastupnycâ deržsekretarâ SŠA povidomyla, ŝo cʹogo tyžnâ do Kyêva prybuly audytory SŠA razom iz konsulʹtantamy Svitovogo banku ta Deloitte. “My prodovžuêmo pidtrymuvaty osnovni reformy ta zahody ŝodo borotʹby z korupciêû, âki provodâtʹsâ ukraïnsʹkym urâdom po vsij kraïni”, – zaâvyla Nuland.
Raniše Derždepartament zaâvyv, ŝo jomu nevidomo pro âkyjsʹ zv’âzok dopomogy SŠA z korupcijnym skandalom v ukraïnsʹkomu urâdi, âkyj pryzviv do vidstavky zastupnyka ministra oborony kraïny.
Prybuttâ audytoriv do Kyêva stalosâ pislâ togo, âk prezydent SŠA Džo Bajden ogolosyv, ŝo planuê vidpravyty 31 tank Abrams v Ukraïnu, a Pentagon mynulogo tyžnâ oprylûdnyv paket zahodiv ŝodo bezpeky Ukraïny na sumu $2,5 mlrd, do âkogo vperše vhodâtʹ bronetransportery Stryker i novi bojovi mašyny Bradley.

Novyna dnâ 26 sičnâ 2023

Dokumentalʹnu stričku pro budni dytbudynku v Lysyčansʹku nominuvaly na “Oskar”. Ce perša «ukraïnsʹka» oskarovsʹka nominaciâ
“Budynok zi skalok” – filʹm vyrobnyctva Ukraïny, Daniï, Finlândiï ta Šveciï

Dansʹkyj režyser Simon Lereng Vilʹmont zi svoêû komandoû znimav dokumentalʹnyj filʹm pro dytâčyj budynok v ukraïnsʹkomu Lysyčansʹku Lugansʹkoï oblasti u 2019 – 2020 rokah. U cʹomu misti lûdy poterpaly vid vijny ŝe z 2014 roku – liniâ frontu prohodyla zovsim poruč. Odnak cej dokumentalʹnyj filʹm – ne pro bojovi diï. U centri uvagy – dity ta ïhni budni v nezvyčajnomu dytâčomu budynku: Lysyčansʹkomu centri socialʹno-psyhologičnoï reabilitaciï ditej. U kožnogo z nyh – važka dolâ: kogosʹ pozbavyla sim’ï vijna, htosʹ zmušenyj žyty okremo vid batʹkiv, âki straždaûtʹ na posttravmatyčni stresovi rozlady abo alkogolizm.

“Budynok zi skalok” rozpovidaê pro žyttâ vyhovanciv Lysyčansʹkogo centru, v âkomu vony možutʹ perebuvaty do dev’âty misâciv – v očikuvanni rišennâ sudu pro opiku. Tut dity znahodâtʹ sobi druziv, i, zvisno, spodivaûtʹsâ na pryhid batʹkiv čy blyzʹkyh lûdej, často – marno. Cej filʹm – pro ditej, âki čekaûtʹ u cʹomu budynku na rišennâ pro svoû podalʹšu dolû. Na ekrani vony bezturbotno spilkuûtʹsâ ta graûtʹsâ, ale glâdač rozumiê, ŝo, nezvažaûčy na svij ûnyj vik, vony vže často zištovhuvalysâ zi zlom i nadto blyzʹko znajomi z temnymy storonamy žyttâ: domašnim nasylʹstvom, alkogolizmom i narkotykamy.

Spivrobitnyky dytâčogo budynku namagaûtʹsâ vidrazu znajty dlâ svoïh pidopičnyh dovgostrokovi rišennâ. Âkŝo poŝastytʹ, znahodytʹsâ rodyč, âkyj pryjmaê do sebe dytynu, abo pryjomna sim’â. Usi, kogo zreštoû ne zabyraûtʹ, nemynuče potraplâûtʹ v odyn iz deržavnyh dytâčyh budynkiv, často perevantaženyh.

24 lûtogo 2022 roku – v denʹ, koly rosijsʹki vijsʹka vtorglysâ v Ukraïnu, administraciâ mista ne stala čekaty. Usih ditej iz Lysyčansʹkogo centru vidvezly v bezpečne misce na zahodi kraïny, i deâki dity potim, za informaciêû režysera, znajšly prytulok v inšyh êvropejsʹkyh kraïnah. Prem’êra filʹmu “Budynok zi skalok” vidbulasâ 26 sičnâ 2022 roku pid čas kinofestyvalû “Sandens”. Pislâ cʹogo vin uže vstyg pobuvaty na riznyh festyvalâh po vsij Êvropi i otrymaty nyzku nagorod.

Simon Lereng Vilʹmont uže ne vperše rozpovidaê glâdačevi istoriû “očyma dytyny”. Protâgom cilogo roku, koly na Donbasi vže tryvaly voênni diï, Vilʹmont z kameroû suprovodžuvav 10-ričnogo hlopčyka i jogo babusû, âki žyly prâmo na peredovij. Ïhni budni vin predstavyv publici u svoêmu dokumentalʹnomu filʹmi “Viddalenyj gavkit sobak”, âkyj vyjšov 2017 roku i âkyj takož bulo nominovano na “Oskara”.

Novyna dnâ 24 sičnâ 2023

Leopard 2 ta Abrams dlâ Ukraïny budutʹ, vvažaûtʹ žurnalisty
Nimeččyna pogodylasâ nadaty Ukraïni tanky Leopard 2. Pro ce povidomylo vydannâ Spiegel.
Vlada Nimeččyny maê namir vidpravyty svoï osnovni bojovi tanky Leopard 2 v Ukraïnu, a takož dozvolyty postačannâ tankiv inšym kraïnam, povidomlâê vydannâ Spiegel z posylannâm na džerela.
Za ïhnimy danymy, Berlin gotovyj vidpravyty v Ukraïnu ŝonajmenše odnu rotu Leopard 2A6 – ce najsučasniša versiâ cʹogo tanku.
Raniše u vivtorok ZMI povidomlâly, ŝo oficijno pro rišennâ možutʹ ogolosyty u seredu. Za danymy Spiegel, rišennâ vže uhvalene.

Administraciâ Bajdena zaveršuê pidgotovku planu z vidpravky amerykansʹkyh tankiv Abrams do Ukraïny i može ogolosyty pro ce vže cʹogo tyžnâ, povidomlâê SNN iz posylannâm na trʹoh oficijnyh osib SŠA.
Za danymy Politico, administraciâ Bajdena rozglâdaê možlyvistʹ vidpravky blyzʹko 30 tankiv Abrams Ukraïni.
Za slovamy oficijnyh osib, terminy postačannâ Abrams dosi nezrozumili, a zazvyčaj potribno kilʹka misâciv, ŝob navčyty vijsʹka efektyvno vykorystovuvaty tanky.

Novyna dnâ 23 sičnâ 2023

Povstannâ svynej proty lûdej u Gonkonzi: ŝe ne počalosâ, ale vyâvleno poodynoki vypadky
Vtim, vlada Gonkongu maê neabyâki zdibnosti ŝodo pryborkannâ povstanʹ.
61-ričnyj m’âsnyk oglušyv elektrošokerom svynû, ŝob potim ïï zarizaty. Ale tvaryna švydko otâmylasʹ, vyrvalasʹ j napala na čolovika. Vnaslidok čogo m’âsnyk vpav na 40-santymetrovyj tesak j otrymav serjoznu travmu, pyšutʹ vydannâ.
Postraždalogo znajšov kolega: na jogo livij nozi bula glyboka rana, v ruci vin trymav tesak.
Na misce podiï pryïhaly medyky j vidvezly m’âsnyka do likarni, ale vrâtuvaty čolovika ne vdalosâ.
Policiâ vže rozpočala rozsliduvannâ incydentu, ŝob vstanovyty točnu pryčynu smerti pracivnyka skotobijni.
Ministerstvo praci Gonkongu vyslovylo spivčuttâ rodyni zagyblogo i zaâvylo, ŝo rozpočalo svoê rozsliduvannâ incydentu.
“My provedemo rozsliduvannâ âknajšvydše, ŝob vyznačyty pryčynu tragediï, vstanovyty vidpovidalʹnyh ta rekomenduvaty zahody ŝodo pokraŝennâ ohorony praci”, – jdetʹsâ u zaâvi vlady.
Misʹkyj departament prodovolʹstva j gigiêny dovkillâ, ŝo keruê skotobijnâmy, takož vyslovyv spivčuttâ sim’ï zagyblogo m’âsnyka.
Narazi nevidomo, čy vdalosâ svyni unyknuty zaboû.

Novyna dnâ 21 sičnâ 2023

Čomu ž kancler Šolʹc vagaêtʹsâ?
Narazi vse svidčytʹ pro te, ŝo vin dozvolytʹ tretim kraïnam postačaty Ukraïni “Leopardy”. Pro ce vicekancler Robert Gabek zaâvyv ŝe blyzʹko tyžnâ tomu.
Ale sam pan Šolʹc pro ce ne zaâvlâv. I jogo oberežnistʹ maê kilʹka pryčyn.
Nimeččyna poboûêtʹsâ – hoča j ne tak sylʹno, âk u mynulomu roci – eskalaciï ta togo, âk Putin vidreaguê na nadannâ Ukraïni nastupalʹnoï zbroï. Bagato ekspertiv vvažaûtʹ ci poboûvannâ nevypravdanymy.
Po-druge, sama dumka pro nimecʹki tanky na ukraïnsʹkij zemli, de tini Drugoï svitovoï vse ŝe ê duže dovgymy, ne duže komfortna dlâ Berlina.
Tak, kancler Šolʹc može govoryty pro “Zeitenwende” – povorotnyj moment – u bezpekovij ta vijsʹkovij polityci pislâ togo, âk Rosiâ zdijsnyla povnomasštabne vtorgnennâ v Ukraïnu. Ale vin takož cilkom svidomyj, ŝo ŝe menše roku tomu sama ideâ postačannâ Nimeččynoû zbroï u zonu konfliktu bula b nemyslymoû.
Kancler postijno stežytʹ za opytuvannâmy v Nimeččyni. I, âk zaznačyv odyn z nimecʹkyh urâdovciv, gromadsʹka dumka perevažno shvalʹno stavytʹsâ do togo, âk golova urâdu reaguê na vijnu v Ukraïni (na vidminu vid jogo polityky v inšyh sferah).
Neŝodavnê opytuvannâ, provedene nacionalʹnym movnykom, pokazalo, ŝo 41% nimciv vvažaûtʹ, ŝo Nimeččyna nadaê Ukraïni stilʹky zbroï, skilʹky treba, 26% tverdâtʹ, ŝo cʹogo zabagato, a inši 25% – ŝo cʹogo nedostatnʹo.
Pan Šolʹc poobicâv, ŝo Nimeččyna zbilʹšytʹ svoû vijsʹkovu prysutnistʹ u sviti, ale roky nedofinansuvannâ pryzvely do togo, ŝo nyni zbrojni syly kraïny perebuvaûtʹ u ne najkraŝomu stani.
Navitʹ âkŝo kancler i dastʹ dobro na postačannâ “Leopardiv” do Ukraïny, ïhnij vyrobnyk, Rheinmetall, vže zaâvyv, ŝo modernizaciâ ta pidgotovči roboty možutʹ zagalʹmuvaty vidpravku peršoï partiï na misâci.
Pan Šolʹc ne hoče jty na ryzyk i ne hoče, aby jogo spryjmaly âk okremogo gravcâ. Zvidsy i bažannâ koordynuvaty svoï diï iz soûznykamy, peredusim SŠA. Same tomu očikuvaty vyznačenosti do zustriči u Ramštajni navrâd čy varto.
Ale taka pozyciâ vže vyklykala zanepokoênnâ ta osud u mižnarodnyh polityčnyh ta bezpekovyh kolah.
Nimeččyna, kažutʹ tam, zalyšaêtʹsâ svitovym važkovagovykom, a tomu maê nesty svoû častynu vijsʹkovoï vidpovidalʹnosti.

Novyna dnâ 19 sičnâ 2023

Narešti rozkryûtʹ temu
Naglâdova rada kompaniï Meta zaklykala pereglânuty pravyla, âki zaboronâûtʹ pošyrennâ kontentu iz zobražennâm ogolenyh žinočyh grudej u socialʹnyh merežah Facebook ta Instagram.
U rišenni vid 17 sičnâ naglâdova rada, kudy vhodâtʹ včeni, polityky j žurnalisty, rekomenduvala kompaniï zminyty standart spilʹnoty ŝodo ogolenogo tila ta seksualʹnoï aktyvnosti doroslyh i vyznačyty čitki kryteriï. Rada zaznačyla, ŝo polityka Meta bazuêtʹsâ na binarnomu poglâdi na statʹ i rozriznenni miž čolovičym ta žinočym tilom. Ce robytʹ pravyla ŝodo ogolennâ soskiv nezrozumilymy, koly jdetʹsâ pro interseksualʹnyh, nebinarnyh i transgendernyh korystuvačiv.
Rišennâ uhvalyly pislâ togo, âk Meta vydalyla dva posty z instagram-akauntu amerykansʹkoï transgendernoï nebinarnoï pary: korystuvači zbyraly groši na operaciû, pozuûčy toples, ale z prykrytymy soskamy. Para oskaržyla rišennâ, i zreštoû Meta vidnovyla dopysy.
Predstavnyk kompaniï zaâvyv, ŝo vony vitaûtʹ rišennâ rady u cij spravi. Meta maê 60 dniv, aby daty publičnu vidpovidʹ na rekomendaciï naglâdovoï rady.
V ostanni roky Facebook krytykuvaly za nadmirnu seksualizaciû grudej. Kampaniâ #FreetheNipple nabula populârnosti u 2013-mu, koly socmereža vydalyla fragmenty z odnojmennogo dokumentalʹnogo filʹmu režyserky Liny Esko. Kartyna rozpovidala pro ruh, ŝo vymagav dozvolyty žinkam z’âvlâtysâ toples na publici — narivni z čolovikamy.

Novyna dnâ 18 sičnâ 2023

Tragediâ v Brovarah
Golova Nacionalʹnoï policiï Igor Klymenko povidomyv, ŝo 18 sičnâ u Brovarah rozbyvsâ gvyntokryl DSNS. Vnaslidok aviakatastrofy zagynulo kerivnyctvo MVS: ministr Denys Monastyrsʹkyj, jogo peršyj zastupnyk Êvgen Ênin ta deržavnyj sekretar Ûrij Lubkovyč.
Gvyntokryl rozbyvsâ bilâ dytâčogo sadočka, tomu sered žertv – zvyčajni perehoži ta batʹky, âki vely ditej v sadočok. Vsʹogo na cej moment pravoohoronci pidtverdyly zagybelʹ 14 lûdej, v tomu čysli odniêï dytyny. Ale ne vyklûčaûtʹ, ŝo cyfra može zrosty.
Zgodom u MVS takož nazvaly imena usih zagyblyh, âki perebuvaly u gelikopteri. Krim kerivnyctva ministerstva zagynuly takož zastupnyk kerivnyka Patronatnoï služby MVS Tetâna Šutâk, načalʹnyk upravlinnâ zabezpečennâ zahystu Departamentu vnutrišnʹoï bezpeky NPU pidpolkovnyk policiï Myhajlo Pavluško, providnyj inspektor Departamentu komunikaciï MVS Mykola Anacʹkyj.
Zagynuv takož i ekipaž gelikoptera: komandyr povitrânogo sudna – instruktor aviacijnoï eskadrylʹï specialʹnogo pryznačennâ na vertolʹotah Oleksandr Vasylenko, pilot aviacijnoï eskadrylʹï specialʹnogo pryznačennâ na vertolʹotah Kostântyn Kovalenko, bortovyj mehanik aviacijnoï eskadrylʹï specialʹnogo pryznačennâ na vertolʹotah praporŝyk služby cyvilʹnogo zahystu Ivan Kasʹânov.
Prezydent Ukraïny Volodymyr Zelensʹkyj doručyv Službi bezpeky Ukraïny u vzaêmodiï z Nacionalʹnoû policiêû ta inšymy upovnovaženymy organamy zʼâsuvaty vsi obstavyny tragediï.

Novyna dnâ 17 sičnâ 2023

Prem’êr Niderlandiv pidtverdyv namiry peredaty Ukraïni ZRK Patriot
Niderlandsʹkyj prem’êr-ministr Mark Rûtte u vivtorok zaâvyv prezydentu SŠA Džo Bajdenu, ŝo Niderlandy zaproponuûtʹ Ukraïni zenitnyj raketnyj kompleks Patriot slidom za Štatamy j Nimeččynoû.
“Na moû dumku, važlyvo, ŝob my pryêdnalysâ do cʹogo (nadannâ Patriot), i â obgovoryv ce takož sʹogodni vranci z Olafom Šolʹcem z Nimeččyny”, – skazav prem’êr Niderlandiv, ne utočnyvšy, skilʹky ZRK otrymaê Ukraïna j koly.
Raniše agenciâ Bloomberg peršoû povidomyla, ŝo urâd Niderlandiv nezabarom može uhvalyty rišennâ pro vidpravlennâ v Ukraïnu systemy protypovitrânoï oborony Patriot slidom za Spolučenymy Štatamy j Nimeččynoû.
Na zustriči z prezydentom SŠA niderlandsʹkyj prem’êr nagadav, ŝo Niderlandy vyrišyly vytratyty dodatkovi 2,5 milʹârda êvro na pidtrymku Ukraïny. Svoêû čergoû Bajden podâkuvav Rûtte za “duže tverdu” pidtrymku Ukraïny.

Novyna dnâ 13 sičnâ 2023

Krasa i syla
V Novomu Orleani (SŠA) vidbuvsâ peršyj etap konkursu krasy «Mis Vsesvit» Preliminary Competition.
Konkursantky demonstruvaly koktejlʹni ta večirni sukni, kupalʹnyky ta nacionalʹni kostûmy. V usih vbrannâh predstavnyci Ukraïny Viktoriï Apanasenko proslidkovuêtʹsâ patriotyčnyj pidtekst.
Pid čas vyhodu u večirnih obrazah modelʹ prodemonstruvala suknû vid ukraïnsʹkogo dyzajnera FROLOV, povidomlâûtʹ na fejsbuk-storinci Miss Universe Ukraine.
Vbrannâ čornogo kolʹoru z vyšytym sercem iz synʹo-žovtyh krystaliv ta z nakydkoû u vyglâdi praporu Ukraïny.
«Čornyj kolir – ce kolir žaloby, vin pokazuê cinu našoï svobody. Ale takož ce opysuê sylu i vnutrišnû rišučistʹ. Nagaduvannâ, ŝo najtemniša godyna pered svitankom», – pyšutʹ na fejsbuk-storinci Miss Universe Ukraine.
Kostûm «Voïny svitla» stvoryla hudožnycâ Lesâ Patoka. Za zadumom, vbrannâ symvolizuê «borotʹbu Ukraïny z pitʹmoû» i vodnočas «nese svitlo». Symvolični kryla – obpaleni, ale «rozkryti dlâ vyrišalʹnogo boû», – poâsnûê Apanasenko na svoïj storinci.
«Â hotila b, ŝob tak vyglâdala sučasna Ukraïna. Potužno, stylʹno, artovo», – prokomentuvala svoû robotu Lesâ Patoka.
Pid čas vyhodu v kupalʹnyku predstavnycâ Ukraïny z’âvylasʹ na sceni u šovkovij nakydci z napysom «Be Brave Like Ukraine».
«Centralʹnym elementom malûnku ê sama Viktoriâ Apanasenko v obrazi divčyny-ptaha, âkyj symvolizuê našu kraïnu. Naš kejp dopomagala stvoryty ukraïnsʹka mystkynâ SOJKA (Oleksandra) z Patoka Studio. Cej vytvir mystectva buv stvorenyj pry svičkah, v umovah blekautu, syren ta obstriliv», – povidomlâê presslužba Miss Universe Ukraine.
Pislâ zaveršennâ konkursu «Mis Vsesvit» nakydky budutʹ prodani na blagodijnomu aukcioni.

Novyna dnâ 11 sičnâ 2023

Ukraïnsʹkyj biznes rozvyvaêtʹsâ u Polʹŝi. I ce nadovgo
V Polʹŝi zareêstrovano 3600 novyh kompanij z ukraïnsʹkym kapitalom za try kvartaly 2022 roku. Pro ce jdetʹsâ u doslidženni Polʹsʹkogo ekonomičnogo instytutu (PIE).
Zagalom u Polʹŝi pracûê 24 100 ukraïnsʹkyh kompanij abo 25% vid zagalʹnoï kilʹkosti kompanij z inozemnym kapitalom. Blyzʹko 45% stvorenyh novyh kompanij z inozemnym kapitalom u Polʹŝi za dev’âtʹ misâciv mynulogo roku — ukraïnsʹki. Bilʹšistʹ iz nyh — ce torgovi kompaniï (22%), budivelʹni kompaniï (19%), a takož transportno-skladsʹki kompaniï (14%).
Zgidno z opytuvannâm PIE, 66% ukraïnsʹkyh kompanij prodovžatʹ pracûvaty v Polʹŝi nezaležno vid sytuaciï v Ukraïni. Lyše 4% opytanyh kompanij maûtʹ namir prypynyty svoû diâlʹnistʹ u Polʹŝi ta povernutysâ do Ukraïny, âk tilʹky dozvolytʹ sytuaciâ.
Krim reêstracij novyh kompanij, 10 207 ukraïnciv otrymaly status indyvidualʹnogo pidpryêmcâ v Polʹŝi.
“Najbilʹšyj strybok kilʹkosti indyvidualʹnyh pidpryêmciv-ukraïnciv stavsâ v perši tyžni pislâ počatku rosijsʹkogo vtorgnennâ — u kvitni 2022 roku ïh na polʹsʹkomu rynku vže bulo v 4,5 raza bilʹše, niž u sični. U veresni – u 2,6 raza bilʹše, niž u kvitni. U sektorah perevažaly budivnyctvo (24%), informaciâ ta zv’âzok (16%) ta poslugy (14%). Takož varto zaznačyty, ŝo 41% pidpryêmciv — žinky”, – prokomentuvala Anna Šymansʹka, analityk grupy ekonomičnogo prognozuvannâ PIE.

Novyna dnâ 10 sičnâ 2023

ChatGPT: vypadkovistʹ čy trend
ChatGPT publično prezentuvala tyždenʹ tomu OpenAI – doslidnycʹka kompaniâ štučnogo intelektu, sered zasnovnykiv âkoï buv Ilon Mask.
Bot može generuvaty teksty na zadanu temu ta vidpovidaty na zapytannâ korystuvačiv.
Ale kompaniâ poperedžaê, ŝo čatbot može davaty ne do kincâ korektni vidpovidi ta demonstruvaty uperedženu povedinku.
OpenAI kaže, ŝo “pragne zbyraty vidguky korystuvačiv, ŝob dopomogty u pokraŝenni ciêï systemy”.
ChatGPT — ce ostannij produkt u sferi štučnogo intelektu. GPT – abreviatura, ŝo označaê Generative Pre-Trained Transformer.
Ŝob stvoryty bot, peršu versiû vdoskonalûvaly za dopomogoû besid z instruktoramy.
Systema takož navčalasâ na danyh Twitter, za povidomlennâmy Ilona Maska, âkyj bilʹše ne vhodytʹ do pravlinnâ OpenAI. Bos Twitter napysav, ŝo “poky ŝo” pryzupynyv dostup.
Rezulʹtaty vrazyly bagatʹoh, hto vyprobuvav čatbot. Vykonavčyj dyrektor OpenAI Sem Alʹtman rozpoviv pro rivenʹ interesu do štučnogo spivrozmovnyka – ponad 1 mln korystuvačiv za menš niž tyždenʹ.
V opysi proêktu skazano, ŝo format čatu dozvolâê štučnomu intelektu vidpovidaty na “dodatkovi zapytannâ, vyznavaty svoï pomylky ta vidhylâty nevidpovidni zapyty”.
OpenAI poperedžaê, ŝo ChatGPT inodi pyše pravdopodibni, ale nepravylʹni abo bezgluzdi vidpovidi.
Modelʹ včyly buty bilʹš oberežnoû, tož ce zmušuê ïï vidhylâty zapytannâ, na âki vona ne može vidpovisty pravylʹno, stverdžuê kompaniâ.
Zdatnistʹ ChatGPT vidpovidaty na zapytannâ zmusyla deâkyh korystuvačiv zadumatysâ, čy zmože vin zaminyty Google.
Inši zapytuvaly, čy ne zagrožuê vin roboti žurnalistiv.
Za slovamy Karli Kind z Instytutu Ady Lavlejs, systemy štučnogo intelektu zagalʹnogo pryznačennâ, taki âk ChatGPT ta inši, stvorûûtʹ nyzku etyčnyh i socialʹnyh ryzykiv.
Sered potencijnyh problem, âki vyklykaûtʹ zanepokoênnâ Kind, ê te, ŝo štučnyj intelekt može posylyty pošyrennâ dezinformaciï abo “zrujnuvaty naâvni instytuty ta poslugy, napryklad, ChatGDT zmože napysaty uspišnyj motyvacijnyj lyst na robotu, škilʹne ese čy zaâvku na grant”.
Ê, za ïï slovamy, pytannâ ŝodo porušennâ avtorsʹkyh prav, “takož isnuûtʹ problemy ŝodo konfidencijnosti, vrahovuûčy, ŝo ci systemy často mistâtʹ dani, âki neetyčno zbyraûtʹsâ vid korystuvačiv internetu”.
Ŝopravda, kaže vona, taki vynahody takož možutʹ prynesty “cikavi ta poky ŝo nevidomi perevagy dlâ suspilʹstva”.
Na dumku vykonavčogo dyrektora OpenAI Sema Alʹtmana, štučnyj intelekt “maê projty dovgyj šlâh, a velyki ideï ŝe naležytʹ vidkryty”.
“Inodi ce bude nevdalo. Inodi my budemo uhvalûvaty dijsno pogani rišennâ, a inodi u nas budutʹ momenty nadzvyčajnogo progresu ta uspihu”, — napysav vin.

Novyna dnâ 9 sičnâ 2023

Glava OBSÊ vystupyla proty vyklûčennâ Rosiï z organizaciï
Generalʹna sekretarka Organizaciï z bezpeky ta spivrobitnyctva v Êvropi (OBSÊ) Gelʹg̀a Mariâ Šmid (Helga Maria Schmid) vystupyla proty vyklûčennâ Rosiï z organizaciï.
“Â vvažaû, ŝo z sʹogodnišnʹogo poglâdu ê sens, ŝoby Rosiâ prodovžuvala zalyšatysâ členom OBSÊ”, – skazala vona v interv’û nimecʹkij gazeti Die Welt, opublikovanomu v ponedilok, 9 sičnâ.
Svoû pozyciû Šmid argumentuvala neobhidnistû zberegty “kanaly zv’âzku”. Vona dodala, ŝo “trymaty dyplomatyčni kanaly vidkrytymy ne označaê domovlâtysâ”, a “sydity za odnym stolom – ne označaê obminûvatysâ dyplomatyčnymy lûb’âznostâmy”.
Krim togo, Šmid zaznačyla, ŝo na vidminu vid Rady Êvropy, OBSÊ ne maê mehanizmu pryzupynennâ členstva, čerez âkyj možna bulo by vyklûčyty Rosiû. “OBSÊ narodylasâ z protystoânnâ časiv “holodnoï vijny”. Vona bula zasnovana kraïnamy, âki maly duže rizni interesy, ale hotily zapobigty eskalaciï”, – poâsnyla generalʹna sekretarka.
Raniše oficijni predstavnyky Ukraïny neodnorazovo zaklykaly vyklûčyty RF z OBSÊ ta ïï organiv. Tak, ŝe v kvitni 2022 roku, pislâ počatku povnomasštabnoï agresiï Rosiï, ministr zakordonnyh sprav Ukraïny Dmytro Kuleba zaâvyv, ŝo členstvo Rosiï v OBSÊ “stanovytʹ zagrozu bezpeci ta spivpraci v Êvropi”. “Âkŝo v OBSÊ nemaê vidpovidnyh mehanizmiv pryzupynennâ členstva kraïn, todi potribno stvoryty proceduru ta vydalyty RF”, – zauvažyv vin.
U lystopadi postijna delegaciâ Verhovnoï Rady Ukraïny ogolosyla bojkot u parlamentsʹkij asambleï OBSÊ čerez te, ŝo z ciêï instytuciï neï ne zmogly vidstoronyty rosiân, a prezydent Ukraïny Volodymyr Zelensʹkyj oburyvsâ, ŝo popry vijnu Rosiâ dosi maê delegaciû v cʹomu organi.
Rosiâ blokuê uhvalennâ rišenʹ OBSÊ po Ukraïni
V lypni 2022 roku Ofis koordynatora proêktiv OBSÊ v Ukraïni prypynyv robotu, oskilʹky čerez pozyciû RF u postijnij radi OBSÊ ne zmogly uhvalyty rišennâ pro prodovžennâ jogo mandatu.
U veresni tak zvanyj “Verhovnyj sud” kontrolʹovanogo Rosiêû psevdoutvorennâ “LNR” zasudyv dvoh kolyšnih spivrobitnykiv OBSÊ Maksyma Petrova i Dmytra Šabanova do 13 rokiv uv’âznennâ za zvynuvačennâmy u deržavnij zradi. Todi Šmid zaklykala do ïhnʹogo “negajnogo i bezumovnogo zvilʹnennâ”.
U lystopadi vlada Polʹŝi, âka 2022 roku golovuvala v OBSÊ, ne vydala rosijsʹkij delegaciï vizy dlâ učasti v 29-mu zasidanni Rady ministriv zakordonnyh sprav kraïn-učasnycʹ organizaciï, poâsnyvšy ce bažannâm “maksymalʹno izolûvaty Rosiû”. Odnak navitʹ popry ce učasnyky zustriči tak i ne zmogly uhvalyty spilʹnu rezolûciû. OBSÊ ne nadalo cʹomu oficijnogo poâsnennâ, a ZMI povidomlâly, ŝo vtorgnennâ RF v Ukraïnu “stvorylo pereškody dlâ grupy z 57 kraïn”, âki “uhvalûûtʹ rišennâ na osnovi konsensusu vsih členiv.

Novyna dnâ 8 sičnâ 2023

Pracû za kordonom možna dodaty do strahovogo pensijnogo stažu v Ukraïni

V Ukraïni dlâ vyhodu na pensiû za vikom neobhidno maty dostatnû kilʹkistʹ strahovogo stažu. Do nʹogo takož može buty zarahovanyj period pracevlaštuvannâ za kordonom.
Ce pytannâ aktualʹne dlâ bagatʹoh gromadân Ukraïny, âki buly vymušeni vyïhaty za kordon čerez povnomasštabne vtorgnennâ rf. Vidpovidʹ, čy zarahuûtʹ u strahovyj staž oficijnu robotu za kordonom pidgotuvaly na Socplatformi.
Zokrema, u vydannâ zapytaly, čy zarahuûtʹ socialʹnyj staž, âkyj buv prydbanyj v Ugorŝyni. Zaznačaêtʹsâ, ŝo pid čas pryznačennâ pensiï v Ukraïni vrahovuûtʹsâ roky stažu, prydbani v Ugorŝyni. Odnak, ŝob ïh vklûčyly do zagalʹnogo strahovogo stažu, neobhidno nadaty pidtverdžennâ, otrymane v kompetentnomu organi Ugorŝyny.

Novyna dnâ 5 sičnâ 2023

PATRIOT ta Marder vid Nimeččyny Ukraïni
Nimecʹkyj urâd vvečeri 5 sičnâ oprylûdnyv spilʹnu zaâvu dlâ presy pislâ telefonnoï rozmovy miž prezydentom SŠA Džo Bajdenom i kanclerom Nimeččyny Olafom Šolʹcem
Vony zaâvyly, ŝo pidtrymuûtʹ nezaležnistʹ, terytorialʹnu cilisnistʹ ta suverenitet Ukraïny.
Prezydenty takož pidtverdyly nepohytnu solidarnistʹ z Ukraïnoû ta ukraïnsʹkym narodom pered rozv’âzanoû agresiêû z boku Rosijsʹkoï Federaciï.
“Prezydent Bajden i kancler Šolʹc vyslovyly spilʹnu rišučistʹ nadavaty Ukraïni neobhidnu finansovu, gumanitarnu, vijsʹkovu ta dyplomatyčnu pidtrymku stilʹky, skilʹky ce bude potribno. Dlâ cʹogo SŠA maûtʹ namir nadaty Ukraïni BMP typu Bradley, a Nimeččyna – BMP typu Marder. Obydvi kraïny planuûtʹ navčaty ukraïnsʹki Zbrojni syly na vidpovidnyh systemah”, – skazano v zaâvi.
Krim togo, Nimeččyna ogolosyla, ŝo pryêdnuêtʹsâ do Spolučenyh Štativ i peredaê Ukraïni batareû zenitnogo kompleksu PATRIOT. Peršu batareû ciêï zenitno-raketnoï systemy poobicâv nadaty Vašyngton 21 grudnâ.

Novyna dnâ 4 sičnâ 2023

Pensionery repetuûtʹ: seksualʹna ekspluataciâ, potrebuêmo nadbavky do pensiï
Brytansʹki aktory Leonard Vajting i Oliviâ Gassi, âki vykonaly golovni roli u filʹmi «Romeo i Džulʹêtta» (1968), sudâtʹsâ z kinostudiêû Paramount Pictures čerez scenu za ïhnʹoï učasti, v âkij vony ogoleni. Pid čas zjomok filʹmu Vajtingu bulo 16, a Gassi — 15 rokiv. Zaraz ïm 72 i 71 rik vidpovidno. U svoêmu pozovi aktory stverdžuûtʹ, ŝo režyser Franko Dzeffirelli sponukav ïh znimatysâ ogolenymy v deâkyh scenah, pogrožuûčy provalom kartyny ta negatyvnym vplyvom na ïhnû kar’êru.
U finalʹnij versiï filʹmu buly korotko pokazani ogoleni sidnyci Vajtinga ta ogoleni grudy Gassi. Aktory vymagaûtʹ vidškoduvannâ u rozmiri ponad $500 milʹjoniv — na osnovi zavdanyh straždanʹ ta otrymanyh prybutkiv kartyny. Vony zvynuvačuûtʹ Paramount u seksualʹnij ekspluataciï molodyh aktoriv i rozpovsûdženni zobraženʹ pidlitkiv v ogolenomu vyglâdi. Studiâ poky ne komentuvala spravu.
U 1969-mu kartyna Dzeffirelli bula nominovana na čotyry premiï «Oskar», otrymavšy dvi z nyh — za operatorsʹku robotu ta dyzajn kostûmiv. U 2018 roci Oliviâ Gassi zahyŝala vkazanu scenu. «Nihto v moêmu vici ne robyv cʹogo raniše, — kazala vona v interv’û Variety. — Ce bulo potribno dlâ filʹmu».
Âk kazala včytelʹka ukraïnsʹkoï literatury v odnij dniprovsʹkij školi: «A vynoû vsʹomu buv otoj lad»

Novyna dnâ 3 sičnâ 2023

NE PROZORRO
Kabinet ministriv tymčasovo zminyv pravyla provedennâ torgiv na Prozorro, vidteper vsi torgy budutʹ provodytysâ bez aukcionu.
Novovvedennâ bude diâty na čas voênnogo stanu ta protâgom 90 dniv z času jogo prypynennâ čy skasuvannâ, povidomlâê presslužba urâdu.
“Tobto tenderna propozyciâ učasnyka ê ostatočnoû, i vygraê toj, hto dav najmenšu cinu pid čas podannâ propozyciï”, – poâsnûûtʹ v urâdi.
Zminy v minekonomiky nazvaly “vidpoviddû na blekauty”.
“V umovah vidklûčennâ žyvlennâ ta internetu, ne vsi učasnyky maly možlyvistʹ torguvatysâ v aukcioni. V toj samyj čas rivnyj dostup ê klûčovym pryncypom publičnyh zakupivelʹ. My povernemo aukciony, âk tilʹky sytuaciâ stabilizuêtʹsâ”, – zaâvyla perša viceprem’êrka – ministerka ekonomiky Ûliâ Svyrydenko.
Vodnočas vona zaâvyla, ŝo pevni zminy možutʹ zaprovadyty na postijnij osnovi. Dlâ cʹogo v novomu režymi roboty budutʹ zbyraty analityku, ŝob vyznačyty, čy spravdi v usih sferah neobhidni obov’âzkovi aukciony.
“Dyrektyvamy ÊS peredbačeno, ŝo aukciony maûtʹ buty opcionalʹnymy, – poâsnyla Svyrydenko. – Tomu čerez 1-2 misâci podyvymosâ na cyfry, âkŝo pidtverdytʹsâ, ŝo v riznyh kategoriâh zakupivelʹ strategiâ tenderu bez aukcionu može buty bilʹš efektyvnoû, povernemo aukciony âk opcionalʹnyj instrument torgiv dlâ vsih zakupivelʹ”.
Takož za ïï slovamy, ciêû postanovoû bula skasovana lokalizaciâ pry zakupivlâh na potreby ZSU. Ce pokaznyk miscevoï skladovoï u pytomij vazi vartosti tovaru, ŝo ê predmetom zakupivli. Dlâ tovariv ta poslug, vartistʹ âkyh ponad 200 tys. gryvenʹ, z 2023 roku cej pokaznyk maê buty ne menše 15%.
“Tobto pikapy, vantažnyj transport, švydki ta inše teper možna kupuvaty na potreby ZSU bez urahuvannâ vymog lokalizaciï”, – nagološuûtʹ v minekonomiky.
Ûrij Nikolov, žurnalist i zasnovnyk proêktu “Naši groši”, rišennâ urâdu rozkrytykuvav.
“Vam ne zdalosʹ. Skasuvaly rivno te, čym gordylysʹ “prozorŝyky” z momentu stvorennâ novoï systemy pislâ Majdanu. Kabmin pryjnâv rišennâ pro povne skasuvannâ aukcioniv na vidkrytyh torgah. Ničogo ne poâsnûûčy. Pryhovuûčy fakt pryjnâttâ pid novoričnu âlynku 30 grudnâ”, – oburyvsâ vin.
“Tobto peremožcâ teper vyznačatymutʹ po startovij zaâvci učasnykiv. Ïm ne dadutʹ možlyvosti protorguvatysʹ vnyz dlâ ekonomiï bûdžetnyh grošej”, – pidkreslyv Nikolov.
U minekonomiky perekonuûtʹ, ŝo ničogo krytyčnogo ne vidbulosâ.
Zastupnycâ ministra ekonomiky Nadiâ Bigun pidkreslûê, ŝo čerez blekauty v ostannih aukcionah 66% torgiv prohodyly z odnym učasnykom, bo ne vsi mogly projty vsi try raundy torgiv.
“Skasuvannâm aukcioniv zaraz, my vyrivnûêmo umovy dlâ vsih učasnykiv. A takož stymulûêmo podaty odrazu najnyžču propozyciû, i ne zakladaty v neï maržu na majbutnê potencijne ponyžennâ. V postanovi skasovani aukciony na šistʹ misâciv, ale â maû nadiû ŝo povernemo raniše”, – poâsnûê vona.
Vodnočas kolyšnê kerivnyctvo Prozorro zaznačaê, ŝo zaraz “nemaê kryminalu”, ale napolâgaûtʹ, ŝo take rišennâ maê buty vyklûčno tymčasovym.
Zokrema, Vasylʹ Zadvornyj, âkyj zalyšyv posadu dyrektora DP “Prozorro” u lystopadi, zaznačaê, ŝo na torgah osnovna ekonomiâ – blyzʹko 80% – vidbuvalasâ zavždy “nulʹovomu” raundi. A osnovnym dosâgnennâm systemy Prozorro vin nazyvaê ne aukciony, a vidkrytistʹ rynku, koly vsi bačatʹ vse, zamovnyk i učasnyk torgiv ne možutʹ zazdalegidʹ domovytysâ.
Vodnočas, na jogo dumku, kraŝe zrobyty aukciony neobov’âzkovymy, ale ne dlâ vsih i ne nazavždy.
“Ne baču kryminalu, ale realizaciâ meni ne podobaêtʹsâ. Treba opcionalʹno i ne do kincâ voênnogo stanu, a do stabilizaciï sytuaciï v energetyci”, – nagološuê vin.
Z nym solidarnyj zasnovnyk Prozorro Maks Nefʹodov.
“Vvažaû, ŝo logika v takyh zminah na čas blekautiv ê. Zvisno, ce maê buty tymčasove rišennâ. Inakše – taky zrada”, – poâsnûê vin.

(c) BBC

Arhiv novyn 2022 roku

Arhiv novyn 2021 roku

Add a Comment